Při stavebních úpravách v domě čp. 145 p. Josefa Voksy byla nalezena stará německá pamětní kniha obce České Petrovice, psaná kronikářem Josefem Schubertem z Českých Petrovic čp. 34. Kniha je psána německy, proto byl pořízen překlad.
Překládali ji manželé Brejtrovi starší z Klášterce nad Orlicí a český záznam pak upravili manželé Brejtrovi mladší.
Přepsání do nové kroniky provedl v zimě v roce 1995 kronikář Karel Pácha z Českých Petrovic čp. 3.

Původní pamětní kniha byla nalezena v roce 1986 a je nyní uložena na obecním úřadě v Českých Petrovicích.

 

Všechny údaje jsou čerpány z kroniky obce České Petrovice a jsou zpracovány ve spolupráci s kronikářem obce p. Karlem Páchou.

 

České Petrovice je horská obec ve spodní části Orlických hor, která patřila panství Kyšperskému. Část obce je po obou stranách potoka Orlička, který se u Pastvin vlévá do Divoké Orlice. Nadmořská výška je mezi 600 - 650 m. n. m., kostel je 632 m.n.m., nejníže položený dům 590 m.n.m.. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 3,9°C. Plošná výměra obce je 626 ha, z toho připadá do vlastnictví obce 8 ha (z největší části louky). Obec hraničí severovýchodně s panstvím Kladským, východně s Německými Petrovicemi (nyní Petrovičky), jihovýchodně s městysem Mladkov, jižně s Vlčkovicemi, západně s obcí Klášterec a na severu s přifařenou obcí Čihák, patřící k panství Žamberk.

Vrchy v Českých Petrovicích mají tyto názvy: na východ je Bernardův vrch, směrem na jih Adam (762m), směrem na západ Jedlina (672 m), směrem na sever Kirchburg neboli Čihácký vrch. Na Adamu se nachází rula, od Jedliny směrem k Vlčkovicím břidlice. Naproti Čiháku je ložisko pískovce, dnes již méně významné. Složení vrchů kolem Petrovic je stejné jako u většiny Orlických hor - slída, rula.

Co se týče pěstebních podmínek jsou České Petrovice vlivem drsnějšího podnebí bezvýznamné. Ornice je mělká, převážně písčitá a pěstuje se na ní ponejvíc žito a oves. V příznivých letech se urodil dobře len. Jednu z hlavních plodin představují také brambory, kvalitou srovnatelné s jinými oblastmi. Bezvýznamné je i ovocnářství vlivem chladného počasí. Pěstují se jabloně, třešně a hrušně.

 

Vznik obce a jména, první osídlení

Tak jako není vše známo o vzniku mnoha měst a vesnic v 16. století, tak neznáme ani přesný vznik Českých Petrovic. Jsme odkázáni jen na ústní podání a domněnky. Dle sdělení p. Skaly kupce a kronikáře Kyšperka se objevuje v souvislosti s údaji o hranicích panství Kyšperka z r. 1568 název obce České Petrovice. Další zmínka o vesnici je z 19. 3. 1601, kdy Adam z Waldsteina prodal Kyšperské panství Georgu Stutenbergovi.

O vzniku jména obce jsou známy dvě pověsti. První uvádí, že mezi prvními osídlenci byl Čech jménem Peter, podle něhož byla obec pojmenována. Druhá pověst je podložena výpovědí p. Augusta Schmocka 70 let starého z čp. 118, člena dějepisné rady. Jmenovaný uvádí, podle vyprávění svého otce, že Peter byl jediným člověkem, který jako jediný v naší obci přežil nejmenovanou nakažlivou chorobu. Tím vzniklo jméno obce České Petrovice.

Prvními usídlenci byli dřevaři, kteří si stavěli chalupy v údolí hospodářství čp. 149. Pro nedostatek pitné vody byly chalupy stavěny podél potoka. Mezi první selské usedlosti patřilo čp. 33 - panský hostinec. Ze starých náhodně nalezených kupních smluv hospodářských usedlostí čp. 102 z r. 1660 a usedlosti čp. 112 z r. 1668, kde majitelé jsou uvedeni jako první, lze usuzovat, že osídlení horního konce probíhalo později. Při polních pracích se ještě nacházejí zbytky dřívějšího zalesnění, což svědčí o tom, že tato část byla zúrodňována později.

Z důvodu hledání svého štěstí opustili někteří obyvatelé půdu a domov a odstěhovali se do Ameriky, Německa a do oblasti zvané Banat (oblast na rozhraní Maďarska, Rumunska a Jugoslávie). Před několika lety se písemně ozval biskup z Temešváru, jehož prarodiče se před mnoha lety do oblasti Banat přistěhovali z Českých Petrovic.

Některé části vesnice měly jména, která jsou známá dodnes. Kolem sochy sv. Marie u chalup čp. 43-47 se říkalo "Na obci", nejnižší části vsi se říkalo "Liščí doupě", louce u stavení čp. 119 se říkalo "Školní louka", protože ji používali učitelé. Své názvy měly i jiné louky, například u hospodářství čp. 33 "Hrozinkova louka", další louka "U pramene s bublavou vodou".

Na rozhraní mezi panstvím Kyšperk a Žamberk stojí pamětní kámen, kde přišel o život pádem pod kola naloženého vozu předchůdce hospodáře Páchy z čp. 133. Pamětní kámen je ještě dnes z jedné strany čitelný.

Na cestě ke kapličce na Adamu stojí křížek na místě, kde přišel o život kočí, kterého jeho kůň za sebou uvláčel. Na polní cestě hospodářství čp. 102 je křížek, kde byl usmrcen člověk bleskem.

 

Kostel v Českých Petrovicích

I když se kostel nemůže srovnávat se sousedními kostely, a to nejstarším kostelem v Klášterci, prostorným kostelem v Mladkově, hezkým kostelem v Bartošovicích, přesto stojí skromně jednoduchý jako vesnický kostel skoro 200 let a zve mírumilovného pocestného k modlitbě.

 

Kaple na Adamu

O úmyslu a založení této kaple vypovídá pamětní destička v kapli, nápis na obrazovém sloupku i na samotném obrazu a obecní a farská kronika. Údaje jsou následující:

Anton Bayer, místní obchodník z čp. 23 a člen hudební kapely onemocněl cestou z Brna těžkou nemocí nosu. V době nemoci viděl ve snu výjev slavného Zmrtvýchvstání. Po tomto snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem s tímto výjevem. Své předsevzetí splnil v roce 1801?. Na pamětní destičce stojí slova: "Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!" Zpočátku stál obraz volně na sloupku. Obraz byl navštěvován věřícími zdejší obce. Proto toto místo obestavěl v r. 1821 se svolením majitele pozemku Josefa Schrollera dřevěnou kaplí. Tím byl obraz také chráněn před nepřízní počasí.

Na obraze je napsáno: Věnováno v r. 1821 Antonem Baierem z Českých Petrovic. V roce 1847 byla Antonem Baierem postavena kaple kamenná. Anton Baier zemřel v r. 1856 ve věku 76 let. V roce 1860 nechali obnovit oltář i obraz Josef Baier, Emanuel Baier - děti zakladatele a vnučka Anna Baier.

Malý dárek synovce zakladatele byla tabulka umístěná 3. července 1860: "Můj Bože buď k nám stále milostiv a milosrdný a zachovej našemu dílu přízeň, Ámen".

Další oprava byla na žádost hospodáře Josefa Schrollera provedena v roce 1886. Byl opraven oltář a křížová cesta (Johann Hermann). Další oprava byla provedena v r. 1912. Náklady byly hrazeny z obecního fondu a z darů šlechetných dobrodinců.

Z vděčnosti a úcty ke Spasiteli nechala kapli opravit v r. 1927 Anna Lux a nechala původní obraz Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem je k přečtení: "Původní obrazový sloupek ke slávě Zmrtvýchvstání postaven v roce 1821 Antonem Baierem České Petrovice."

Kapli se také říkalo "Nosní kaple" podle zakladatele, který trpěl nepříjemnou nemocí nosu. Ke kapli bylo podle zvyku zakladatele pořádáno každý rok na Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie procesí. Na velikonoční pondělí vítala z hůry od kaple přicházející procesí veselá hudba.

 

Jiná architektonické památky

Zvláštností jsou v tomto pohraničním pásu jednotlivá vojenská opevnění, která dodnes vzbuzují údiv připravenosti naší armády chránit samostatnost našeho národa a naše státní hranice. Sledovat je můžeme od Králík až po Rokytnici v Orlických horách. V katastru obce máme asi 13 těžkých pěchotních betonových srubů a mnoho objektů lehkého pevnění a pevnůstek.

Velká vojenská tvrz (seskupení několika těžkých objektů) je na kopci Adamu nad vesnicí, dosud nepřístupná ve vojenské správě. Nejbližší přístupná tvrz je pak Bouda u Těchonína a Hanička u Rokytnice. V oblasti Orlických hor a prostoru u Králík je na 60 km obranné linie celkem 96 těžkých betonových objektů a 525 objektů lehkého opevnění, což představuje průměrně 10 pevnostních objektů na 1 km linie.

Nově otevřený turistický přechod je na Adamu do sousedního Polska.

 

Rozhled

Doporučit můžeme pěknou vyhlídku od turistické chaty na Adamu s výhledem do Kladské (polské) nížiny, na okolní hory Kralického Sněžníku, pěkný je pohled na Kralický klášter, rozhlednu na Suchém vrchu a při dobré viditelnosti je vidět televizní věž na Pradědu.