Orlicko.cz Sdružení obcí Orlicko
Drobečková navigace

O Orlicku > Historické a přírodní zajímavosti > Historické památky

Historické památky

Kovaná bronzová spona z lužické kultury asi 800 let před n.l.Celý region Orlicka a Kladska je poměrně bohatý na památky různého věku. Historické události kraj mnohdy významně poznamenaly. Náchodskou Brankou se do Čech valila nepřátelská vojska, na mnohých místech se odehrávaly kruté bitvy. I když samotné Orlické hory nesehrály v historii významnější roli, kterou by se natrvalo zapsaly do dějin. Nebyl pro ně dlouho ani jednotný trvalý název. První společný název pro tyto hory zaznamenává v polovině 17 století Bohuslav Balbín a nazývá je horami Slezskými. Alois Jirásek se zmiňuje o tom, že se těmto horám říkalo hory Kladské. Skutečně asi nejstarší známý název nacházíme v zemských deskách ze 16 století. Nejsevernější část pohoří se nazývala hory Frymburské, podle hradu Frymburk u Nového Hrádku. Hlavní hřeben je nazýván Vrchmeze a jihovýchodní část hory Kunštátské. Později se pro střední část, tzn. Vrchmeze a hory Kunštátské, ujal název Kačenčiny hory. Setkáváme se s ním hlavně v různých kronikách v podhůří. Zachytila jej i Božena Němcová v Babičce a Alois Jirásek v Pamětech. Oba shodně připomínají pověst o Krakonošových záletech za milou Kačenkou. A kdo je ona "milá Kačenka"? Mladá a krásná dívka, princezna Orlických hor. Spravedlivá a dobrotivá. Své hory spravuje rozvážně, poctivým řemeslníkům a dobrým lidem pomáhá, ale nepoctivce, lajdáky a povaleče tvrdě trestá. Mladá paní našich hor se zalíbila Krakonošovi, ale jí se nelíbí on, starý mrzout. Krásná dívka tedy Krakonošovy nabídky odmítá, sice jemně a citlivě, ale vládce sousedních hor se cítí uražen. A tak v kronikách nacházíme poetické lidové vysvětlení častých větrů vanoucích v této oblasti: vítr od Krko noš - Krakonoš jde za Kačenkou, vítr od Orlických hor (silný, prudký, nárazový vítr, provázený častými polomy) - Kačenka odmítla Krakonoše, ten se zlobí a vrací se domů. Pokud se při návratu rozpláče, rozvodní se horské potoky a řeky.

Zřícenina hradu PotštejnOpustíme-li kroniky a pohádky a začteme-li se do archivů, zjistíme, že jednotlivé části hor se často nazývaly podle panství - tedy hory Frymburské, Opočenské, Rychnovské, případně Černíkovické. Název Orličí, později O r l i c k é hory zavedl F. X. Zippe v přehledu Královéhradeckého kraje, psaného pro Sommerovu Topografii Čech z r. 1836. Soudí se, že vycházel z názvů řek, které hory z obou stran obtékají, i když ani jedna nepramení v jejich masivu.

Archeologické nálezy dokazují, že podhůří Orlických hor bylo osídleno již v paleolitu (starší době kamenné). Důkazy si můžeme prohlédnout v Městském muzeu v Dobrušce, ve sbírkách Jana Klena - kamenné nástroje, soška medvěda, zdobený mamutí kel a jiné. Řada dalších nálezů, dokonce i římského původu (Krčín u Nového Města nad Metují, Týniště nad Orlicí), svědčí o využívání této oblasti jako významné obchodní stezky do Kladska.

Přibližně tisíc let před naším letopočtem žil v této oblasti lid popelnicových polí (v Čechách i ve Slezsku).

Keramická nádoba - jedna z mnoha rekonstruovaných vykopávekZ této doby je poprvé doloženo silné osídlení regionu. Především mladší doba bronzová je zastoupena bohatě. Nejlépe byla na našem území prozkoumána pohřebiště. Jako příklad můžeme uvést Třebešov (153 hroby), Kostelec nad Orlicí (170 hrobů, Zřícenina hradu Frymburk (detail fotografie) z nichž část patří už do doby železné), Dobruška, Domašín u Černíkovic. Hroby obsahovaly několik nádob. Jedna z nich zastávala funkci popelnice, v ostatních byly uloženy milodary. Vzácně byly objeveny i milodary bronzové - drobné ozdoby, některé poškozené žárem. Byla nalezena i zemědělsky zaměřená sídliště, např. Doudleby nad Orlicí, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Opočno, Třebešov aj. Významná byla hradiště, zatím zjištěna ve Velké Ledské a na Chlumu v Mělčanech u Dobrušky. Podle nálezů můžeme říci, že zde zřetelně vystupuje kultura lužická (1300 - 1000 let př. n. l.) a slezskoplátenická (1000 - 700 let př. n. l.), která zde přetrvala do doby železné.

Socha zakladete Nového Města nad MetujíJako paradox můžeme uvést i nález z Nového Města nad Metují. Snad žádné jiné město v republice nemá tak přesně doloženo založení. Jan Černčický z Kácova o položení základního kamene zanechal přesný zápis z 10 srpna 1501, kdy o druhé hodině odpolední byl položen základní kámen pro Nové Hradiště Město nad Medhují. A proto si vážený čtenář dovede představit to obrovské překvapení archeologů, když přímo na náměstí byla vykopána hlavice neolitického sekeromlatu a při výkopu pro plyn byla nalezena kovaná bronzová spona z lužické kultury (pravděpodobně 800 let př. n. l.), dnes uložena v městském muzeu v Novém Městě nad Metují.

Přestože je v této době známo osídlení východních Čech Kelty, nálezy, které by dokazovaly jejich vliv na náš region, jsou ojedinělé. Sídliště z tohoto časového úseku jsou známa z Bolehoště, Českého Meziříčí, Doudleb nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí a Třebešova. Některá z těchto sídlišť postupně přežívala až do období kolem přelomu letopočtu, kdy se začal projevovat vliv Germánů a Říma. Na konci čtvrtého století našeho letopočtu začíná období, které nazýváme stěhováním národů. Vrcholí v šestém století našeho letopočtu příchodem Slovanů na naše území.

V prvním tisíciletí našeho letopočtu zde žil pravděpodobně (dle nálezů) slovanský kmen Charvátů. Historicky je doloženo panství Slavníkovců, které sahalo ze středních Čech přes Kladsko až hluboko do Slezska. Po vyvraždění Slavníkovců r. 995 připadlo panství Přemyslovcům a od té doby zůstalo součástí českého státu.

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30