Sdružení obcí Orlicko

Vyhledat

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Úvod > Turistika > Cyklostezky > Tmavě modrá trasa

logo tmavě modrá trasaTmavě modrá "PL/CZ" trasa

Na kole přes Zemskou bránu a okolí

profil tmavěmodrá trasaPředpokládaný orientační čas bez zastávek: 1,5 hod
Doporučené kolo: trekkingové nebo MTB
Náročnost: středně náročný
(asfaltová komunikace II/311, polní/lesní cesta)


Informační leták (2,7 MB): ikona acrobat

Zajímavá místa na trase

A) Mladkov – hraniční přechod CZ/PL – nástupní místo (umístění informační tabule)

B) Kamienczyk – obec – vesnice položená nad potokem Kamionka ve výšce 500-680 m.n.m. byla založena r. 1564 bratry Davidem a Michalem Tschirnhausovými. Koncem 19. století měla více než 500 obyvatel, později se začala vylidňovat a dnes zde bydlí 65 osob. V obci se nachází několik chalup, které jsou ukázkou venkovského stavebnictví z konce 18. století a také jeden ze čtyř dřevěných kostelů Země Kladské. Postaven byl roku 1710 jako pohřební kostel na hřbitově, nyní i liální pod názvem sv. Michala. Celá stavba je dřevěná, pokrytá dvoustupňovou šindelovou střechou s vysokou věží zakončenou cibulovou kopulí. Uvnitř je hlavní oltář přibližně z roku 1720 koupený současně s kazatelnou roku 1740 z kostela v Lichkově v Čechách. Presbiterium je odděleno od chrámu jen duhovým trámem, zakončené trojstranně. Polychromie vrchu a chóru představuje motivy květinových váz lidových témat.

mapa tmavěmodrá trasaC) Lesica – obec – vesnice řetězová, ležící na hranici státu nad malým přítokem Divoké Orlice, vznikla následkem hraničních sporů panů kladských a českých v 16. století. V 19. století byla střediskem domácího tkalcovství a také centrum turistického ruchu s ohledem na hodnotu blízkého přelomu Divoké Orlice (Zemská Brána). V obci je kostelík sv. Martina z roku 1706. Hlavní oltář s obrazem patrona je z druhé poloviny XVIII. století. Pískovcová křtělnice z 16. století je přikrytá dřevěnou pokrývkou. Dvoupatrový varhanní chór je z 19. století. Vedle kostela je několik soch vzniklých v tzv. dílně lesické. Na území obce jsou trosky svobodného rychtářství ze 17. století, kamenná svatá Trojice z 18. století. Nyní má obec charakter typicky zemědělský.

D) Niemojów – obec – malebná ves v údolí Divoké Orlice na hranici s Čechami je obklopená hlavně loukami a pastvinami. Je obcí zemědělskou, vylidňující se s ohledem na nepříznivé klimatické podmínky. Obec byla založena v roce 1570, v důsledku hraničních sporů jako strážnice a myslivecký statek. V roce 1596 bylo založeno svobodné rychtářství. Během třicetileté války je obec částečně zničena. Roku 1747 se stává majitelem obce hrabě Von Althann a od té doby se stává jednou z větších v horách Bystřických. Vlastní panský statek, vodní mlýn, bělidlo. V roce 1840 se stává majitelkou obce kněžna Marianna Orańska, obec má 112 domů. Obyvatelé pracují převážně jako domácí tkalci. Do roku 1939 zde existoval hraniční přechod do Československa. Po roce 1945 je Niemojów osídlen repatrianty a stává se zemědělskou vsí. Je zde i liální kostel Nawiedzenia NMP z roku 1597, přestavěný roku 1716. Řada budov hospodářsko-obytných je z druhé poloviny 19. století.

E) Bartošovice – obec – založení vsi při samé hranici s Polskem je datováno ve 13. století. Hranici tvoří přírodní tok Divoké Orlice. Nejvíce obyvatel zde bylo koncem 19. století – přes 1250 obyvatel. Dnes je zde okolo 200 obyvatel ve 36 domech, chalupáři zde spravují asi 99 chalup. Bartošovice jsou svou polohou a nadmořskou výškou ideálním místem pro celoroční turistiku. Barokní kostel je zde zasvěcen sv. Máří Magdaléně. Před kostelem je hřbitovní brána z roku 1740 s bání krytou šindelem.

itinerář tmavěmodrá trasaF) Bartošovice – Zemská brána – chráněný přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Koryto řeky je zde neobyčejně divoké, zúžené, s obrovskými kameny, přes které se divoce řítící voda tříští. Nad řekou se klene kamenný most s jedním obloukem, který byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901–1903. V roce 2004 byl celkově zrekonstruován.

G) Bartošovice – Pašerácká lávka – lávka původně zbudovaná pro potřeby dřevorubců a lesní formany svážející dřevo z panských lesů. Po první světové válce zažila největší pašeráckou invazi a začala se nazývat "Pašeráckou". Tehdy chodívali na paš vedle drobných chalupníků i školní kluci.

H) Klášterec n. O. – Čihák – nástupní místo (umístění informační tabule)

I) Klášterec n. O. – Čihák – osada vzniklá v roce 1679 proto, že zde byl objeven pískovcový kámen a pro jeho dobývání bylo potřeba získat pracovní síly. Kameníci zde byli osvobozeni od robot a daní a svou prací v lomech zajišťovali kámen pro stavbu panských usedlostí. Název Čihák je odvozen od slova číhati na kupce, kteří v těchto místech přecházeli hranice se zbožím a nechtěli platit clo. Rekreační chatu v roce 1930 zakoupil Klub českých turistů v Hradci Králové, slavnostně byla otevřena v roce 1932 a pojmenována "Hrádeček".

J) České Petrovice – centrum – nástupní místo (umístění informační tabule)

K) České Petrovice – kaple na Adamu – na okraji lesa kopce Adam stojí poblíž lyžařského vleku menší kamenná kaple. Původní dřevěná kaple byla na tomto místě postavena Antonem Beirem v roce 1821. Za první republiky zde již od brzkého rána slavili místní muzikanti Vzkříšení. Pobožnost zde byla také sloužena na svátek Nanebevzetí Panny Marie, které je kaple zasvěcena. Postupně však kaple chátrala, její opravy byly zahájeny až v roce 1970 a postupně dokončeny v roce 2008.

L) Mladkov – Kašparova chata – zakoupena byla v roce 1935 Klubem českých turistů, slavnostně otevřena v roce 1936. Nese jméno jednoho z největších průkopníků turistiky Karla Kašpara. Blízká Kladská vyhlídka na česko-polské hranici umožňuje krásné rozhledy na horní Kladsko, Bystřické hory, králickou kotlinu a Králický Sněžník.

Upozornění!
Celá trasa vede po asfaltových komunikacích rekreační oblastí se zvýšeným provozem motorových vozidel. Cyklisté by měli věnovat zvýšenou pozornost, především v některých zatáčkách. V místech kde jde trasa souběžně vedena s turistickou stezkou, mají pěší přednost.