- jméno latinského původu (z lat. dius), znamená "božská". - Domácké podoby: Dia(nka), Diječka, Dijka ap. - Slov., rus., pol., ital., špaň., angl., a něm. Diana, srb. Dijana, franc. Diane, maď. Daiána, - Používáno zřídka

 

05.01. Dalimil

- (starší tvar je Dalemil), jméno slovanského původu, lze vyložit jako "(buď) dále milý" - Domácké podoby: Dal, Dalek, Míla, Milek aj. - Užíváno ojediněle

 

06.01. Tři králové

07.01. Vilma, Viléma

- variantou je Vilemína, jméno německého původu, ženská podoba k Vilém, tl. "helmicí (ochranou) je má vůle (přání)". - Domácké podoby: Viluše, Vil(ém)ka, Vilmička, Vilmuš(ka), Vili, Mína ap. - Slov. Vilma, Vilemína, pol.Wilma, Wilhelmína, něm. Wilhelma, Wilhelmine, angl.Wilhelmina, ital. Guglielm(in)a, franc. Willemotte, Guillelmine, špan. Guillelmina, maď. Vilma. - Vilma užívaná řídce, Vilemína ojediněle

 

08.01. Čestmír

- jméno slovanského původu, lze je vyložit jako “kdo ctí mír, mírumilovný”, popř. “čest míru”. – Domácké podoby: Česťa, Česta, Čestík, Mirek, Míra, Čest(mír)ek aj. – slov. Čestmír; příbuzné je bulharské Čedomir. – Řídce užíváno

09.01. Vladan

- jméno slovanského původu, původem patrnězkráceninajmen začínajících na Vlad- (Vladimír, Vladislav apod.), lze je vyložit jako “ten, kdo vládne, vládce”. – Domácké podoby: Vladek, Vlaďka, Vladko, Dan, Vladánek apod. – Bulh., srbochorv. Vladan, rus. formální obdobou je Vladilen (složeno z Vladimír Iljič Lenin). – Běžně užíváno

10.01. Břetislav

- jméno slovanského původu, znamená “ Slavný (bojovým) rykem” ( staročeské břečeti znamenalo “hlučet, zvučet”). – Domácké podoby: Břeťa, Břetík, Sláva, Slávek apod. – Slovinsky Bretislav, rus. Brjačislav. – Běžně užíváno

11.01. Bohdana

- jméno slovanského původu, obdoba původem řec. jméno Teodora, ž. podoba k Bohdan, znamená “dar boží, daná bohem”. – Domácké podoby: Bo, Božka, Božda, Bohdana, Da(k)a, Bohuna apod. – Slo. Bohdana, rus. pol., srboch., bulh. Bogdana. – Běžně užíváno

 

- novější slovanské jméno, vykládá se jako “slavící právo; slavný právem”. Jde patrně o obměnu zaniklého jména  Prvoslav; považuje se též za obdodu latinského jména Justýn, Justus. – Domácké podoby: Práva, Pravek, Pravouš(ek), Sláva, Slávek apod. – Slov., pol.,maď. Prokop, franc. Procope

- anglosaské jméno (ze staroangl. Éadgyth), vykládá se jako “ bohatá, šťastná válka (boj)”, - Domácké podoby: Editka, Dit(k)a, Dituška, Eda apod. – Slov., ital., špan. Edita, něm., rumun. Edith, angl. Edith, Edyth(e), pol. Edyta, lat. Editha, maď. Edit. – Běžně užíváno

 

- řidčeji zkráceně Radan, zastarale Radvan, jméno slovanského původu, vykládané buď jako “(roz)radovaný” nebo “radost přinášející, radující se”, popř. “ať obradovává”. – Domácké podoby: Radek, Radouš(ek), Radánek, Radovánek aj. – Slov., srb. Radovan, bul. Rad(ov)an, pol. Rad (o)wan. Radovan užíván běžně, Radan řídce, Radvan ojediněle

 

- jméno nejasného původu a významu, nejčastěji se odvozuje (jako zkrácenina) za staroněm. Adalheit (Adelaida), tj. “bytost ušlechtilá, vznešených způsobů, postavy”; někteří hledají původ j. i v řeckém Alethia, tj. “pravdivá”. – Domácké podoby: Ala, Alka, Ája, Alička, Alina aj. – Slov. Alica, něm., angl., ital., franc. Alice, rus. Alisa, špan. Alicia, maď. Alicia, Aliz, pol. Alicja. – Běžně užíváno

- české jméno, lze je vyložit jako “čestný, kdo má rád čest”. – Domácké podoby: Česta, Ctík, Ctiradek, Radek apod. – Slov. Ctirad. – Užíváno ojediněle

 

- jméno slovanského původu, lze je vyložit jako “drahý, komu je drahá sláva; slavný drahostí. – Domácké podoby: Drahoš(ek), Drahoň (užívají se též jako příjmení), Dražek, Sláva, Slávek aj. – Slov. Drahoslav, pol. Drogoslaw, srb., bulh. Dragoslav. – Řídce užíváno

 

- jméno slovanského původu, lze je vyložit jako “slavný vládou, slavící vládu”. Variantou j. je Ladislav (viz). – Domácké podoby: Vláďa, Vlaďka, Vládí(če)k, Vladek, Vlad(k)a, Slávek apod. – Slov., rus., bulh., srboch. Vladislav, pol. Wladyslaw, něm. Wladislaus, Wladislaw, maď. Ulászló (z latin. Uladislaus). – Běžně užíváno

 

19.01. Doubravka

- řidčeji Doubrava, jméno slovanského původu, patrně souvisí s podst. j. doubrava (les). – Domácké podoby: Doubra(vuše), Doubravička aj. – Slov. Dúbravka, srb. Dubravka, pol. Dabrówka. – Doubravka volena zřídka, Doubrava výjimečně

 

20.01. Ilona

- maďarská podoba původem řeckého j . Helena, které se obvykle vykládá jako “pochodeň, světlo”. – Domácké podoby: Ila, Ilka, Iluna, Ilonka, Iluška apod. – Něm., špan., pol. Ilona, ital., bulh. Elena, rus., srboch. Jelena, maď. Ilona; další cizí podoby viz Helena. – Dnes u nás běžné

 

21.01. Běla

- novější české jméno, znamená “bílá, čistá”. Vzniklo jako česká obdoba jmen (cizího původu) Blanka (Bianca), Albína aj. – Domácké podoby: Bělka, Bělina, Bělička, Bělča, Běluška, Bělinka apod. – Bulh., srb. Běla, rus. obdobou je Beloslava. – Dnes užíváno ojediněle

22.01. Slavomír

-  novější varianta jména Slavomil, jméno slovanského původu, lze je vyložit jako “sla(ící) mír; sláva míru”.- Domácké podoby: Sláva, Sláve(če)k, Míra, Mirek aj. – Slov.Slavomír, pol. Slavomir, bulh. Slavomir. – Dnes užíváno řídce.

- české jméno, původem domácká podoba jména Zdeslav, tj. “zde slavný”, popř. “vytvořil (udělal) slávu” (souviselo by se slovesným základem dě - ,dělat‘). Na základě formální podoby se dříve považovalo za českou obdobu latin. jména Sidonius, tj. “pocházející ze Sidonu”. – Domácké podoby: Zdena, Zdenka, Zdeněček, Zdenko, Zdení(če)k, Zdenouš(ek), Zdená(ne)k apod. – Slov. Zdenko, maď. Zdenkó, něm. Zdenko. – U nás stále velmi oblíbeno

 

24.01. Milena

- slovanské jméno, utvořené z příd. jména milý, znamená “milá, milovaná”. Hodnotí se též jako obdoba původem latin. jména Amáta, Amanda aj. – Domácké podoby: Míla, Milka, Milenka, Miluška, Len(k)a apod. – Slov. Milena, Milina, rus.,bulh., pol., ital., něm. Milena, srbochor. Milena (též i Mileva, Milica), maď. Miléna. – Běžně užíváno

 

25.01. Miloš

- české jméno utvořené z příd. jména milý, znamená tedy “milý, přívětivý, milovaný”; příbuzný význam mají Milan, Miloň, Milík aj. Dříve se u nás užívala i podoba MILOUŠ. – Považuje se za obdobu latin. jména Amatus, Amand; užívá se též jako domácká podoba jmen začínajících s Mil – (Miloslav aj.), popř. na –mil zakončených (Slavomil.). – Domácké podoby: Míla, Milek, Milča, Milošek, Miloušek, Milánek aj. – Slov., srbochorv. Miloš, pol. Milosz, maď. Milos, bulh. obdobou jsou Milko, Milčo. – Běžně užíváno

 

26.01. Zora

- staročeské jméno slovanského původu, znamená “jitřenka”, je obdobou jména Apolena. – Domácké podoby: Zorka, Zoren(k)a, Zoran(k)a, Zoruš(ka) apod. – Slov. Zora, rus. Zorina, bulh. Zor(k)a, Zorica, srbsky Zora (na), Zorka, Zorica, maď. Zóra. – Běžně užíváno

 

27.01. Ingrid

- severské jméno (asi z Ingerid), vykládá se jako “jezdkyně boha Ing(w)a”, někdy též jako “Ing(w)ova vyjížďka”, popř. i “krásný Ing(w)e” (2. část se tu spojuje se staroisland. fridr.). – Domácké podoby: Ingrida, Inka, In(g)uška, Rid(k)a apod. – Slov., maď., angl., ital., něm., dánsky., švéd. Ingrid. - Běžně užíváno

 

28.01. Otýlie, Otilie

- německé jméno, původem zdrobnělina k starému něm. žen. jménu Oda, ž. podobě k muž. jménu Odo (jeho běžnější variantou je Otto, česky Ota, Oto), tj. “(malý ) majetek, štěstí”. – Domácké podoby: Ot(k)a, Otylka, Otina, Otuška,Tyl(k)a apod. – Slov., maď. Otília, pol. Otylia, Otilija, něm. Ottilie, Odilie, franc. Odile, angl. Ottlilia. – Dnes u nás užíváno ojediněle

 

29.01. Zdislava

- řidčeji ZDESLAVA, jméno slovanského původu, ž. podoba k Zdislav (Zdeslav), tj. “zde slavný”, popř. “vytvořil (udělal slávu”. – Domácké podoby: Zdiša, Zdiška, Iška, Slávka apod. – Pol. Zdzislawa. – Zdislava dnes užívána zřídka, Zdeslava výjimečně

31.01. Marika

- původem maďarská domácká podoba jména Marie, dnes se u nás i v cizině užívá jako samostatné jméno. – Domácké podoby: Marička, Marka, Márinka, Mara aj. – Něm., srb. Marika. – Běžně užíváno

01.02. Hynek

- české jméno, vzniklo zčeštěním německého jména Heinrich (Jindřich), tj. “vládce domu”; na základě zvukové podoby se špan. Inigo (Ignác) se Hynek považoval za českou podobu jména Ignác. – Domácké podoby: Hynda, Hyneček, Hynouš(ek) aj. – Slov. Henrich, něm. Heinrich, angl. Henry, pol. Henryk, lat. Henricius, ital. Enrico, fran. Henri, špan. Enrique, port. Henrique, švéd., maď. Henrik, rus. Genrich. – Běžně užíváno

02.02. Nela

- původem cizí i naše domácká podoba jmen Kornélie, Petronela, Eleonora, Helena aj., která se osamostatnila. – Domácké podoby: Nelka, Nelina, Neli, Neluška apod. – Něm. Nelli, Nelly, rus., maď. Nelli, ital. Nella, angl. Nell(y), Nellie, pol. Nela, Nelly. – Zřídka užíváno

 

03.02. Blažej

- z latiny přejaté jméno nejasného původu a významu, často se vykládá z řečtiny (z řec. bléché) jako “bleptavý, breptavý; nebratný, tupý”, popř. z řeč. blasios, tj. “trpící na zápal kloubů”. – Domácké podoby: Bláža, Blažek, Blažíček, Blažejí(če)k apod. – Slov. Blažej, něm. a lat. Blasius, angl. Blase, řec. Blasios, rus. Vlas, maď. Balázs, pol. Blazej, srb. Blaž. – Dnes řídké

 

04.02. Jarmila

- české jméno nověji vytvořené k jménu Jaromír(a), lze je volně vyložit jako “milující bujnost, prudkost, sílu; jaro” (první složka jarý, z níž bylo odvozeno i jaro, znamenala “bujný, prudký, silný”), popř. “slavná silou, prudkostí; slavící jaro”. – Domácké podoby: Jarmilka, Jára, Jarka, Jarča, Míla aj. – Slov., srb., maď. Jarmila. – Oblíbené (k jeho rozšíření přispěl koncem 19. století Máchův Máj).

05.02. Dobromila

- jméno slovanského původu, ž. podoba k Dobromil, tj. “milující dobro, komu je dobro milé”. Považuje se za významnou obdobu jména Agáta. - Domácké podoby: Dobra, Dobruše, Dobrava, Dobruška, Míla, Milka apod. – Slov., srb. a rus. Dobromila, pol. Dobromila. – Dnes u nás řídké

06.02. Vanda

- polské jméno nejasného původu a významu, nejčastěji se považuje za jméno utvořené podle názvu řeky Vandalus (omylem spojované s Vislou); v němčině se též hodnotí jako zkrácenina ž. jmen začínajících Wendel- (Wendelburg aj.), tj. “Polabská Slovanka”. – Domácké podoby: Vandička, Vanduš(ka), Vandin(k)a apod. – Slov., bulh., srb., rus., špan., maď. Vanda, něm., angl., ital., pol. Wanda. – Běžně užíváno

07.02. Veronika

- méně obvyklou variantou je VERONA, jméno patrně řeckého původu (řec. Phereniké), znamená “nositelka (přinášející) vítězství”; jeho variantou je tedy původnější Berenika. Někdy se vykládá i z řecko-lat. veraiconica, tj. “pravý obraz”. – Domácké podoby: Vera, Verun(k)a, Veron(ič)ka, Ron(i)ka, Ni(č)ka apod. Slov., něm., rus., srb., maď. Veronika, angl., ital. Veronica, franc. Véronique, špan. Verónica, pol. Weronika. – Dnes u nás velmi oblíbeno

 

08.02. Milada

- novější varianta staročeského jména MLADA, MLADENA, tj. “mladá”. Formálním příklonem k příd. jménu milý se dnes Milada chápe jako “milá, milovanᔠa hodnotí též jako česká obdoba původem latin. jména Amáta, Amanda aj. – Domácké podoby: Míla, Milka, Miládka, Mlad(uš)ka, Miluška, Lada apod. – Slov., srb. Milada, bulh. Mladena, Miladina, srbochorv. Mladena. – Běžně užíváno

 

09.02. Apolena

- jméno řeckého původu, vykládá se jako “náležející (zasvěcená) bohu Apollónovi ( řec. Apollonios); světlodárná”. – Za českou obdobou jména se někdy považovala Světla. – Domácké podoby: Apol(k)a, Apolenka, Poli, Polena, Len(k)a, Lena aj. – Slov. Apolena, (Apolónia, Apoliena), něm., angl. Apollonia, franc. Apollonie, Apolline, rus. Apolonija, pol., srb. Apolonia, maď. Apolka, Apollónia.- Užíváno ojediněle

 

10.02. Mojmír

- staré slovanské jméno, znamená “můj mír” (původně patrně jméno blahopřejné: “buď můj mír”). – Domácké podoby: Mojek, Mojík, Moja, Mojmík, Míra, Mirek aj. – Slov. Mojmír, pol. Mojmir, srbochorv. Momir. – Běžně užíváno

 

11.02. Božena

- české jméno vykládá se jako “bohem popř. darem, údělem) obdařenᔠnebo “blahoslavená”. Považovala se též za českou obdobu jmen Benedikta, Beatrice, Teodora, Beáta. – Domácké podoby: Bóža, Bož(k)a, Božda, Božička, Boženka, Bobin(k)a aj. - Slov., rus. Božena, srb. Božana, bulh. Božana, Božina, pol. Bozena. – Běžně užíváno

 

12.02. Slavěna

- české jméno slovanského původu, snad ž. podoba k básnickému muž. jménu Sláv, znamená buď Slovanka, nebo (jako příd. jméno od slovesa slaviti) “(ta, která je) slavena”;staročesky byla Slavena. – Domácké podoby: Sláv(k)a, Slavěnka, Věn(k)a apod. – Slov. Sláva, rus. Slava, pol. Slaw(k)a, bulh. Slavena, Slavjan(k)a, srbochorv. Slavna, Slavěnka. – Dnes voleno ojediněle

 

13.02. Věnceslav

- novočeská slovanská obměna latinizované podoby jména Václav (Venceslaus), tj. “více slavný”; na základě zvukové podoby (věnec slávy) se V. někdy spojuje se jménem Štěpán (z řeckého Stephanos), tj. “věnec, ověnčený”. – Domácké podoby: Věnek (osamostatnilo se), Věna, Věnouš(ek), Slávek apod. – Rus. Venceslav, bulh. Venceslav, Venec, Ven(k)o, srbochorv. Vjenceslav, pol. Wiencyslaw, ital. Venceslao, něm. Wenzeslaus, Wenzel, maď. Vencel. – Dnes u nás voleno zřídka

 

14.02. Valentýn

- jméno latinského původu (z lat. valere), znamená “zdravý; zdravím kypící; silný”. Domácké podoby:Val(a), Valek, Valouš(ek), Týna apod. – Slov. Valentín, něm., bulh., srb., franc., špan. Valentin, angl. Valentine, ital. Valentino, hol. Valentijn, rus. Valent(in), lat. Valentinus, maď. Valentin, Bálint, pol. Walenty(a). – Dnes u nás užíváno ojediněle

 

15.02. Jiřina

- jméno řeckého původu, ž. podoba k Jiří, tj. “zemědělec, rolník”. – Domácké podoby: Jířa, Jiřka, Jiřinka, Jirka, Jirča, Jiruška aj. – Slov. Georgína, Jurajka, Jurina, něm. Georgia, Georgine, angl. Georgia, Georgina, ital. Georgia, franc. Georgette, Georgi(en)ne, špan. Georgi(n)a, Jorg(in)a, rus., srb., maď. Georgina, bulh. Gerga(na), Gergina. – Stále oblíbeno

 

16.02. Ljuba

osamostatnělá domácká podoba ruského jména Ljubov, tj. “láska” (což je překlad řeckého jména Charitas). – Domácké podoby: Ljubka, Luba, Ljubuška, L(j)ubička apod. – Slov. L‘ubica, L‘ubov, rus. Ljubov, bulh. Ljuba, srbochorv. Ljubica, pol. Luba. – U nás dnes užíváno zřídka

 

17.02. Miloslava

- slovanské jméno, ž. podoba k Miloslav, vykládá se jako “slavná milostí, slavící milost; milá, klidná”. – Domácké podoby: Míla, Miluše, Milu(ška), Milča, Milka, Milen(k)a, Milun(k)a, Sláv(k)a, Slávinka aj. – Slov., bulh., rus. Miloslava, pol. Miloslawa. – Běžně užíváno

18.02. Gizela, Gisela

- staré německé jméno (souvisí se star. něm. Gís(a)l, nyní Giesel), nejasného významu, někdy se vykládá jako “mladá rostlina”, popř. též “rukojmí” nebo “ušlechtilé dítě”. – Domácké podoby: Ela, Giz(k)a, Gizi, Zela, Gizelka, Gizuška aj. – Slov. Gizela, angl., něm. Gisel(l)a, špan. Gisela, ital. Gisella, pol. Gizel(l)a, maď. Gizella – Užíváno zřídka

 

19.02. Patrik

- zastarale Patricius, irské jméno (staroirsky Patricc) latinského původu (z lat. patricius), znamená “patricijský, urozený, šlechtický” (tj. mající “otce” – lat. pater). Za českou obdobu jména se někdy považoval Vlastimil. – Domácké podoby: Pat, Patek, Patricek apod. – Slov. Patrik, Patrícius, něm. Patrick, Patricius, Patrizius, angl. Patrick, ital. Patrizio, špan. Patricio, lat. Patricius, rus. Patrikij, pol. Patryk, Patrycy, franc. Patrice, irsky Pádrig, maď. Patrik, Patrícius. – Patrik u nás dnes oblíben, Patricius volen výjimečně

 

20.02. Oldřich

- původem německé jméno (staroněmec. Uodalrích), znamená “vládce (bohatý) dědičný statkem”; variantou jména je Ulrich. – Domácké podoby: Ol(d)a, Olouš(ek), Oldříšek, Ole(če)k, Olík, Oldra, Olin aj. – Slov. Oldrich, rus. Olda, něm. Ulrich, angl. Ulric(k), maď. Ulrik, franc. Ulric(h), ital. Ulrico, pol. U(da)lryk. - Oblíbeno

 

21.02. Lenka

- původem zkráceniny, domácké podoby jmen zakončených na –lena, nejčastěji Helena (Helenka), tj. “pochodeň”, Magdaléna (Magdalenka), tj. “pocházející z Magdaly” (aramejské magdala – ‚v쾑) aj.; dnes se užívají jako samostatná jména. – Domácké podoby: Lenička, Lenuška, Lenč(ink)a, Lenin(k)a apod. – Slov. Lenka, něm. Len(k)a, Lene, Leni, angl., ital., špan., pol. Lena, srb. Len(k)a, maď. Lenke, Léna. – Lenka dnes patří k nejoblíbenějším jménům; Lena se užívá řídce

 

22.02. Petr

- jméno řeckého původu (z řec. petros, což je překlad aramejského képhá), znamená “skála”, popř. “skalák; skálopevný”. – Domácké podoby: Péťa, Peťka, Peťul(k)a, Petří(če)k, Petun(k)a, Petřica, Petrouš(ek) apod. Slov., něm., angl. Peter, franc. Pierre, ital. Pietro, špan., port. Pedro, perez, rum. Petru, hol. Petrus, Piet(er), Peet, švéd. Peter, Pär, irsky Peadar, skotsky Peadair, dán., nor. Peter, Pe(e)r, rus. Pjotr, bulh. Petr, pol. Piotr, maď. Péter, srbochorv. Petar. – V posledních 30. letech patří u nás mezi tři nejoblíbenější jména

23.02. Svatopluk

- jméno slovanského původu, znamená “silný v plucích (ve vojenském lidu)” (praslov. svet – ‚silný‘; později se vyvinul význam “silný v dobru”, tj. “svatý”). Domácké podoby: Sváťa, Svaťka, Svatí(če)k, Svatek apod. – Slov. Svätopluk, pol. Swietopelk, rus. Svjatopolk. – Běžně užíváno

 

25.02. Matěj

- zastarale Matyáš, jméno hebrejského původu (z hebr. Mattithjáh), znamená “dar moží” (téhož významu je i Božidar a Teodor); ze stejného základu pochází i Matouš – k tvarovému rozlišení obou jmen došlo už v řečtině (Matthíás a Matthaios). odkud se k nám jména dostala; Matěj (Matyáš) je z řeckého Matthíás. – Domácké podoby: Máťa, Matějek, Matějí(če)k, Matouš(ek), Matys, Matýsek aj. – Slov., srb. Matej, něm., řec., angl., Matthias, franc. Mathias, Mathieu, ital. Matteo, špan. Mateo, rum. Matei, rus. Matfij, pol. Maciej, srbochorv. matija, maď. Mátyás. – Matěj dnes užíván běžně, Matyáš řídce

 

25.02. Lilijana

- jméno rozšířené z angličtiny, vykládá se buď jako odvozenina jména Alžběta (Elizabeth), nebo jako jméno latinského původu (z lat. lilium), vlastně název květiny lilie (symbol čistoty). – Domácké podoby: Lila, Lilka, Lilinka, Lili, Lian(k)a apod. – Slov., špan., ital., pol. Liliana, něm. Lilian, angl. Lil(l)ian, rus. Liliana, Lilija, bulh. Lil(ij)a, Liljana, srbochorv. Lilijana, maď. Liliána. – U nás dnes výjimečné

 

26.02. Dorota, Dora

- jméno řeckého původu (řec. Doróthea, byl i muž. tvar Dórotheos, obráceně Theodor), znamená “darovanᔠ(Dora), “boží dar” (Dorota). Dora je původem osamostatnělá zkrácenina jména Dorota. Jinou podobu jména je Theodora. – Domácké podoby: Dori, Dorka, Dorča, Dorla, Dornička, Dorinka, Dorotka aj. – Slov. Dorota, pol. Dora, Dorota, něm. Dora, Dorothea, franc. Dorothée, ital., špan. Dorotea, angl. Dorothea (dom. Dolly), Dora, Dorothy, rus. Dorofeja, srb. Dora, Doroteja, bulh. Doroteja, maď. Dóra, Dorottya. – Dora užívána řídce, Dorota ojediněle