Orlicko.cz Sdružení obcí Orlicko
Drobečková navigace

O Orlicku > Cyklotrasy Orlicka > Cyklostezky > Červená trasa

logo červená trasaČervená "Kunvaldská" trasa

Na kole přes Zemskou bránu a okolí

profil červená trasaPředpokládaný orientační čas bez zastávek: 1,5 hod
Doporučené kolo: trekkingové nebo MTB
Náročnost: středně náročný
(asfaltové komunikace III/31911, II/311, polní/lesní cesta)


Informační leták (2,5 MB):  ikona acrobat

Zajímavá místa na trase

A) Kunvald – centrum městyse – nástupní místo (umístění informační tabule)

B) Kunvald – pomník padlým – zhotoven byl v roce 1926. Má tvar trojhranného komolého jehlanu a na každé jeho straně je deska s vytesanými jmény padlých a nezvěstných kunvaldských občanů.

mapa červená trasaC) Kunvald – kostel sv. Jiří – původní dřevěný kostelík, nejspíše ze 14. století, stál uprostřed dolního hřbitova a byl někdy okolo roku 1600 pobourán vichřicí. Nový, zděný kostel byl vystavěn roku 1605. Stavba dodnes tvoří zadní polovinu kostela s presbyteriem. Přestavován byl v letech 1746-1747. V letech 1831–1833 byla přistavěna loď o čtyřech oknech, a také nová věž. Ta byla v roce 1900–1901 zvýšena na současných 29 m. Před kostelem stojí kamenné sousoší Kalvárie z roku 1771.

D) Kunvald – reliéf sv. Anny se svatou rodinou – je umístěn u čp. 13, bývalé kunvaldské rychty. Postaven byl v roce 1801 a pochází z dílny sochaře A. Ciliáka ze Žamberka, který je autorem většiny náboženských památek v obci.

E) Kunvald – Bratrská lípa – jedná se o lípu malolistou rostoucí u čp. 77, s obvodem kmene 8,4 m, výškou 32 m, jejíž stáří je odhadováno na 450 let. Podle pověsti vyrostla ze tří polosuchých větviček symbolizujících víru, naději a lásku. Větvičky zasadili bratři, kteří si zde nabrali a na památku s sebou do ciziny vzali trochu rodné hlíny. Lípa dnes má pouze 2 kmeny, třetí zlomila v r. 1930 vichřice. Ze dřeva ulomeného vrchu byl zhotoven kalich a bohoslužebná miska pro obnovenou Jednotu bratrskou.

F) Kunvald – Zmrzlík – z táhlého holého kopce Zmrzlíku o výšce 604 m. n. m. je překrásný výhled na okolní horské dominanty včetně Králického Sněžníku, Suchého vrchu, Žampachu nebo vrchu Zakletý nad Říčkami. Roku 1815 zmrzl na tomto místě provazník z Kyšperka při svém návratu z výročního trhu.

G) Kunvald – osada Zaječiny – zde stojí zděná kaple panny Marie Růžencové pocházející z konce 19. století. Mariánský oltářní obraz je dílem malíře Umlaufa z Letohradu. V osadě je budova panské myslivny, z architektonického hlediska velmi hodnotná. Byla postavena v první polovině 19. století v empírovém slohu majitelem panství Parishem.

itinerář červená trasaH) Kunvald – Kurevna – v lesích nad osadou Zaječiny se okolo roku 1550 ukrývali členové sekty adamitů. Pánu panství, Jaroslavu z Pernštejna, na ně brzy začaly docházet stížnosti, neboť chodili nazí, ohrožovali majetek i životy pocestných a páchali různé neřesti. Zbrojnoši, vyslaní na obnovu pořádku, zastihli adamity v krčmě poblíž cesty do Kladska. Krčmu obstoupili a zapálili. Ta se podle pověsti propadla do země a všichni adamité v plamenech zahynuli. Na spáleništi nechal pán postavit sloup s odznaky pěti ran Kristových. Sloup byl v r. 1824 nahrazen dřevěným křížem. V dnešní době na tomto místě stojí kříž litinový.

I) Bartošovice – obec – založení vsi při samé hranici s Polskem je datováno ve 13. století. Hranici tvoří přírodní tok Divoké Orlice. Nejvíce obyvatel zde bylo koncem 19. století – přes 1250 obyvatel. Dnes je zde okolo 200 obyvatel ve 36 domech, chalupáři zde spravují asi 99 chalup. Bartošovice jsou svou polohou a nadmořskou výškou ideálním místem pro celoroční turistiku.

J) Bartošovice – kostel – barokní kostel je zde zasvěcen sv. Máří Magdaléně. Před kostelem je hřbitovní brána z roku 1740 s bání krytou šindelem.

K) Bartošovice – Zemská brána – chráněný přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Koryto řeky je zde neobyčejně divoké, zúžené, s obrovskými kameny, přes které se divoce řítící voda tříští. Nad řekou se klene kamenný most s jedním obloukem, který byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901–1903. V roce 2004 byl celkově zrekonstruován.

L) Bartošovice – Pašerácká lávka – lávka původně zbudovaná pro potřeby dřevorubců a lesní formany svážející dřevo z panských lesů. Po první světové válce zažila největší pašeráckou invazi a začala se nazývat "Pašeráckou". Tehdy chodívali na paš vedle drobných chalupníků i školní kluci.

M) Klášterec n. O. – Lusthaus – za Pašeráckou lávkou byl v roce 1820 postaven J. Kochem empírový lesní zámeček Lusthaus. Později byl využíván jako hájovna. V roce 1936 vyhořel a zcela zanikl. Všeobecně se soudí, že požár založil zuřivý henlajnovec Taiber, aby zámeček nemohl být použit za opěrný bod naší armádě před II. světovou válkou.

N) Klášterec n. O. – Ledříčkova skála – přímo u toku Divoké Orlice se tyčí 60 m vysoká Ledříčkova skála. Podle tradice v ní mnoho let bydlel legendární zbojník Orlických hor – Ledříček. Je to historicky doložená postava z 1. pol. 19. století vynikající neobyčejnou odvahou. Několikrát byl vojáky chycen a vždy se mu podařilo uniknout.

O) Klášterec n. O. – Potoky – údolí obklopené ze tří stran stráněmi a lesem. Středem protéká potok, který se vlévá do Divoké Orlice. Původně zde stávalo 7 a 8 stavení, na přelomu 18. a 19. století se zde začala stavět další hospodářství. Klášterec n. O. – Pustina – na nejvyšším bodu stráně na horním Klášterci, vpravo řeky Divoké Orlice, jsou nádherné výhledy do okolí. Před staletími se zde ležící pozemky neobdělávaly, zůstávaly pusté, nejvýše se zde pásal dobytek.

P) Klášterec n. O. – Zbudov – nástupní místo (umístění informační tabule)

R) Kunvald – Jordán – místní naučná stezka vás zavede na místo zvané Jordán, které připomíná Jednotu bratrskou. Kdysi se v těchto místech pravděpodobně nacházela studánka v lesích, ve které bratři křtili své nové stoupence.

S) Kunvald – domek Na Sboru – na místě dnešního čp. 238 stával kolem roku 1458 první sbor Jednoty bratrské. V roce 1547 po nevydařeném stavovském povstání v Čechách vypověděl král Ferdinand I. Habsburský Jednotu z královských měst a nechal zavřít její sbory. Až po roce 1609 byla zaručena náboženská svoboda, bratří se do Kunvaldu vrátili a sbor přestavěli na školu. V roce 1929 domek zakoupila Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník Jednoty bratrské.

Upozornění!
Celá trasa vede po asfaltových komunikacích rekreační oblastí se zvýšeným provozem motorových vozidel. Cyklisté by měli věnovat zvýšenou pozornost, především v některých zatáčkách. V místech kde jde trasa souběžně vedena s turistickou stezkou, mají pěší přednost.

 

 

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1