Bílou stopou
Malý pohled do historie
Když Josef Rössler Ořovský zajišťoval v zimě 1886/87 od několika skandinávských firem nabídky bruslí, omylem a zkomolením názvu pražského bruslařského klubu mu byly doručeny i nabídky lyží. Tím, že je objednal (následně byly celníky procleny jako vesla), rozšířil tento osvícený zakladatel a propagátor mnoha sportovních odvětví do Čech sport, o jehož dnešním rozmachu a masovém rozšíření se mu nemohlo ani zdát.
Jestliže o pražských lyžařích víme, že vyšli do ulic na svých "ski" počátkem roku 1887, je dobré vědět, že již v roce 1886 se lyže objevily v Křižánkách na Žďársku u pana učitele Houdka a lesníka Resche. Je historicky doloženo, že hrabě Harrach objednal lyže pro své zaměstnance roku 1892. Již roku 1895 se objevují na Broumovsku a v téže době objednává kníže Coloredo-Mansfeld lyže pro své lesní dělníky pracující na Orlických horách. Výcvikem byl pověřen nadlesní v Sedloňově Max Rotter rytíř von Uiblagger. Ten se snažil naučit lyžovat především své zaměstnance, ale nový způsob zimní dopravy se velmi rychle ujal i mezi ostatními obyvateli, zvláště dětmi. První lyže vyráběl v Sedloňově truhlář Hartman. Již zhruba po ročním výcviku se v neděli 14 února 1897 jel v Sedloňově první známý lyžařský závod. Zúčastnil se jej knížecí personál a školní mládež (podle zápisu ve školní kronice 42 žáků). Dospělí absolvovali trať dlouhou 11,7 km a děti 3,4 km. Díky šikovné organizaci a dobré propagaci nadlesním a panem učitelem Swobodou získalo lyžování značnou popularitu a rychle se rozšířilo do dalších oblastí. Na přelomu 19 a 20 století již organizovaly své závody i německé lyžařské spolky jako například Šíp (Pfeil) z Českých Petrovic nebo Dub (Eiche) v Bartošovicích. Přestože by se dalo říci, že Orlické hory na obou stranách hranice zůstávaly v té době stranou zájmů ekonomických i turistických, na rychlosti rozšíření nového "dopravního prostředku", který usnadňoval život v drsných přírodních podmínkách to vůbec nebylo znát.
Lyžování dnes
Celá oblast Orlických hor, Podorlicka, Králicka i Kladské kotliny dnes nabízí poměrně velké množství středisek, které nabízejí své služby jak pro sjezdové lyžování, tak i pro běžkaře. Je samozřejmé, že celý región nenabízí komfort alpských středisek, ani nadmořskou výškou se nemůžeme srovnávat, přesto však dovedou být hory zrádné. O tom ví své Rampušák, zimní patron Orlických hor, kterým, jak jistě dobře víte, celoročně vládne princezna Kačenka. A právě Rampušák by vám rád poradil, jak se v zimě chovat na horách.
Rampušák radí
Přeju vám všem dobrej den vespolek, dovolte, abych se představil. Rampušák, jméno mé, povoláním duch Orlických hor. Jo, jo, dneska už to nic neznamená, ale tak ještě před čtyřiceti lety jsem byl někdo. Dneska už jsem tak něco mezi lesákem a horskou službou. Ale mně to nevadí, já mám hajný i ty kluky z Horský služby rád.
Tak vy jste se vypravili k nám do Orlických hor, víte mezi náma abyste věděli, vony jsou to hory Kačenčiny, ale vod tý doby, co mě pan Dvořák dostal mezi pohádkový bytosti, mi je Kačenka na zimu půjčuje a je ráda, že si taky drobátko odpočine. Von sem kolega Krakonoš vobčas pošle ňákou číhošť a vono vodklízení takovýho sněhovýho nadělení, to holt na ženskou není.
Tak když už ste teda tady u nás, tak bych vám rád pověděl pár dobrej rad do terénu, jak říkaj kluci z Horský.
Prvně se koukejte dobře voblíct, abyste na kopci nemrzli. A když pudete na běhačky, tak počítejte s tím, že se taky zapotíte a je dobrý mít v ruksaku ňáký suchý triko a podlíkačky.
Ale to vám poudám, když pudete na vršek, dycinky aspoň tři. Já vím, dneska sou všelijaký ty mobily nebo debily, či co, jak to lidičky tahaj po kapsách a vono se pro pomoc lehce zavolá. Ale to víte, hory sou hory. Zrouna tuhlej si chlapi vod Horský stěžovali, že vod Záhoří je houby signál. Já teda nevím co to je, ale asi se tam nějak blbě mobiluje. A tak když ste tři a jednomu se něco stane, tak jeden zůstane s tím lazarem a třetí de buď pro pomoc nebo shání flek s tím signálem. Ale ten raněnej by nikdy neměl zvostat sám. Jo a na to nezapomeňte! Nenechte ho ležet na holým sněhu, dycinky pod něj něco nacpěte. Třeba ňákej havelok nebo tu bundu co nosíte.
Lidičky, jestli vás můžu vo něco poprosit, necourejte se mně mimo cesty s těma barevnejma značkama nebo tyčema. Za prvý ničíte mladej les a za druhý s tím můžou bejt problémy. Vy se pak ztratíte a chlapi z Horský nevědí, kde ste. Pak vás hledaj třeba celou noc. Voni maj sice šikounýho psa, ale ten taky nemůže čuchat po celej horách.
A když už sem u toho. Když dete ven, tak by měl někdo vědět, kam chcete jít. Někdo z famílie nebo správce boudy, co bydlíte. Taky maj někde takovou "knihu túr", tak se do ní zapište. Když pak zabloudíte, tak se lehčejc hledá, když se ví, kde byste asi mohli bejt. Vono když už mluvíme o tom hledání, někdy se stane, že skončíte na jinej chalupě a víte, že se zdržíte, tak zkuste ten telefon. Buď k vám na chatu nebo na horskou. Von když se rozfouká bergwind a kluci musej ven vás hledat, to vám povím, to bejvá tvrdá noc. Není to tak dlouho, hledala Horská služba i policajti ňákou mladou žábu. Policajti ji našli druhej den ve městě, kde měla telefon zrouna u huby a nikomu nána nezavolala. Jo, jo, to sou lidi. Ale já tady plácám a neradím.
Co já bych vám měl ještě říct? Už vím. Když chystáte túru, tak přemejšlejte, s kým dete a kam dete. Jakou máte všichni fyzičku, jak se dneska říká. A taky jak bude ten váš vejlet těžkej. To víte stoupání je stoupání. A pozor. Počasí dokáže bejt pěkná mrcha. Já ráno udělám hezky, pak něco Kačence uteče z hrnku a hned se všude válí mlha, anebo sem něco pošle Krakonoš. Jo, holt musíte počítat s tím, že na horách se počasí rychlejc mění a fukeř se sněhem je tu ajncvaj. Tak na to pamatujte a ňákej svetr a rukavice mějte navíc.
A dyž už někam pudete nebo pojedete, tak si do těch vašich mobilovejch krabiček napište telefonní číslo nejbližší Horský služby nebo v Polsku GOPRu, abyste si mohli zavolat pro pomoc. To se prej dneska najde lehce na ňákým tom internetu nebo jak se ten čerchmant menuje.
Tak přiďte pobejt Váš Rampušák
Doufáme, že si Rampušákova slova vezmete k srdci a budete se jimi řídit.
Rampušák a princezna Kačenka při akci
"Rampušákovo loučení se zimou"
v Deštném v Orlických horách.
Nejdříve vám nabídneme základní informace o běžeckých terénech.
Orlické hory a Góry Bystrzyckie
Nejvýraznější část oblasti, Orlické hory a jejich sesterské Góry Bystrzyckie, umožňuje běžkařům spoustu možností. Mohou využít jak známou hřebenovou Jiráskovu stezku, která je strojově upravována od Číhalky u Olešnice v Orlických horách přes Velkou Deštnou, Korunu, Pěticestí až po Haničku, tak i běžecké okruhy v okolí Deštného, kde se koná známý Orlický maratón. Celková délka připravovaných stop přesahuje 100 km. Okružní tratě o celkové délce cca 40 km připravují v Říčkách. V okolí Orlického Záhoří je strojově upravováno 15 km běžeckých stop.
Podrobnější informace získáte ve speciálních mapách a na informačních panelech umístěných v terénu, nebo www.lyzovani-destne.cz i na www.skiricky.cz jsou info. Hraniční přechod nám navíc umožňuje putovat i za krásami sousedních Gór Bystrzyckich, kde najdeme jak oblasti pro sjezdaře (např. Zieleniec, Duszniki Zdrój aj.), tak i běžkařské tratě (pozn. ne vždy strojově upravené).
Pro lepší orientaci uvádíme výškové profily některých atraktivních běžeckých tras v jednotlivých oblastech.
Orlicko / Buková hora a Suchý vrch
Jižní části Orlických hor dominují Suchý vrch a Buková hora. I zde nalezneme upravované tratě jak na hřebeni, tak v okolí lyžařských středisek, jako jsou především Čenkovice, 
jako největší lyžařský areál pod Bukovou horou, ale i u Českých Petrovic, Mladkova a dalších míst. Celková délka strojově upravovaných tratí dosahuje téměř 76 km. Podrobnější informace, včetně popisu běžeckých tratí nalezneme na sněhovém zpravodajství.
Nabízené, kvalitně upravené trasy nás vyvedou jak na vrchol Suchého vrchu, tak i další místa, jako například do okolí Jamného nad Orlicí, Orliček nebo třeba i do Štítů.
Podrobnější informace najdeme po celou zimu na www.holidayinfo.cz, nebo na www.ceskehory.cz. Také na teletextu ČT 1 a ČT 2.
Orlicko / Oblast Jeřáb
Budete-li v Králíkách, doporučujeme vám vydat se do oblasti Jeřábu. Mezi Králíky a Červenou Vodou tu nalezneme téměř 30 km strojově upravených a dobře označených tratí. Místa s dalekými výhledy střídají úseky, kde zasněžené stromy vytvářejí klenbu tichých lesních chrámů. Dobrými výchozími místy jsou Šanov, Hedeč nebo Horní Orlice.
Orlicko / Masiv Králického Sněžníku
Můžeme vyrazit i na hřeben masivu Králického Sněžníku až do nadmořské výšky 1424 m. Rozsáhlé možnosti nabízí především středisko Dolní Morava s areály Ski Sněžník a Větrný vrch, popřípadě i druhá stranu masivu, v obcích Hynčice a Stříbrnice.
Orlicko / Dlouhoňovice
Pro ty, kteří nechtějí vyrážet až do hor, jsou připraveny tratě v areálu Dlouhoňovic o celkové délce 18 km (v závislosti na sněhových podmínkách).
Region Orlicko - Třebovsko
Novinkou je areál v České Třebové. Nachází se v příměstské části nedaleko hřiště fotbalového klubu, v krásném zalesněném okolí sjezdovky se nacházejí běžecké stopy, o něco dále nalezneme lyžařské středisko "Hory" s 30 km upravovaných běžeckých tratí. Středisko je velmi dobře dostupné nejen automobilem, ale i vlakem a autobusem.
Masyw ŚneŻnika
Na polské straně se lyžaři dokonale vyžijí v okolí Czarnej Góry v Masywu Śneżnika, 
o areálu Czarna Góra budeme ještě hovořit v části věnované sjezdovkám, ale i zde nacházíme dostatek možností pro výlety na běžkách - podrobně na webových stránkách www.narty.naszemiasto.pl.
Hezké místo pro výlety na běžkách jsou i Góry Kamienne se střediskem Rybnica Leśna v části Andrzejówka. Nabízí se přejezd po modře značené běžecké trati buď na vyhlídku Malpia Skalka, nebo z trati odbočíme po žluté na Waligóru (936 m n. m.), nejvyšší vrchol Gór Kamiennych a Javořích hor.
Kladské pomezí
Javoří hory na české straně jsou velice atraktivní především svou hřebenovou cestou podél státní hranice (zelená turistická značka, strmější nástupy). Centrem této oblasti se staly Janovičky u Broumova. Zvláště možnost turistického přechodu do Polska (pěší, lyžaři, cyklo) do oblasti Gór Kamiennych zvýšila jejich atraktivnost.
Doslova kouzelnou oblastí pro běžkaře jsou Broumovské stěny a Adršpašsko-teplické skály. Zasněžené skály mnohdy připomínají velikánské perníky s cukrovou polevou.
Celou řadu tras připravili lyžaři z Police nad Metují. Mapku tras, včetně jejich popisu, lze nalézt na jejich stránkách ski.policenadmetuji.cz. Celkem 21 tras nabízí cesty po prostoru vymezeném městy Teplice n. Met., Police n. Met a Náchod, přičemž některé zasahují až do Polska. Dobré lyžování nalezneme například i v Teplicích - Kamenci, nebo v Machově. Od Machova vedou i další upravované běžecké trasy, které jsou rovněž popsány v již vzpomínaných stránkách polických lyžařů. Na závěr našeho vytipovávání běžeckých oblastí doporučíme ještě poněkud vzdálenější, ale krásné Jestřebí hory s vyhlídkou na 739 m vysokém vrchu Žaltman a zimní středisko Radvanice, které v osadě Studénka zajištuje solidní potřeby pro lyžaře, najdete na stránkách www.vlekradvanice.cz. Nejpřehlednější informace získáte na www.kladskepomezi.cz.
Celkově můžeme celé vzpomínané území označit jako ideální běžkařský terén. Je jen potěšitelné, že k tomuto poznání docházejí jak mnozí sportovci, tak i milovníci zimní přírody, kteří si přijíždějí do našich hor odpočinout a načerpat nové síly. Vždyť není nutné "polykat" kilometry, ale hezky se projet a pokochat se krásou zimní přírody, to dokáže člověka vskutku "nabít" novou energií a chutí do života.
Velmi populární je trasa po hřebenu Jestřebích hor z Petříkovic do Náchoda.
Dříve než začnete listovat dále, chceme vás upozornit i na skutečnost, že v celém regiónu probíhá v zimních měsících velké množství různých závodů i na mezinárodní úrovni jako jsou například v Lyžařském areálu Ski Sněžník - Světový pohár v lyžování - telemark. V březnu pořádaný Světový pohár v akrobatickém lyžování - boule, v areálu Větrný vrch Český pohár ve skikrosu, nebo Evropský pohár ve snowboardkrosu, více www.freestyle-dm.cz.
Dále je to Skiinterkriterium v Říčkách (mezinárodní závody žákovských kategorií), v Deštném se jezdí Mistrovství světa v jízdě na skibobu, Evropský pohár téhož sportu, závody psích spřežení Šediváčkův Long, což je etapový závod, jeden z nejtěžších, řazený do série čtyř extrémních závodů psích spřežení o titul Iron Sled Dog Man, nebo Pohár Lady Brigit Magadan na Bukové hoře. V Žamberku, v Olešnici v Orlických horách, v Klášterci nad Orlicí, v Letohradě, Pěčíně nebo Dobřanech - tam všude se můžete potkat se závodníky v divácky atraktivním motoskijöringu. Čtenáři by zajisté mohli vyjmenovat další zajímavé zimní sportovní závody, ale nám už dovolte jen doporučení. Pokud se jich sami aktivně nezúčastníte, přijďte alespoň závodníky v jejich snažení povzbudit.
Sjezdové areály
Na řadu sjezdovek a lyžařských vleků jsme vás již upozornili v předchozím textu. Při hledání na uváděných internetových stránkách samozřejmě narazíte i na další místa, která vás třeba zaujmou. Pro zjednodušení vašeho hledání si vám dovolujeme na následujících stránkách nabídnout stručný přehled sjezdových areálů.
Areály jsou řazeny abecedně s přihlédnutím na region, technické vybavení, přepravní kapacitu a nabídku doplňkových služeb. Mezi jedno z největších lyžařských středisek na Orlicku lze zařadit Čenkovice. Dovolíme si tedy zahájit naše poznávání zimních středisek zde.
Důležité telefony, na která již upozorňoval Rampušák:
Horská služba ČR (24 hod.)
tel.: +420 602 385 555
Horská služba Deštné v Orlických horách
tel.: +420 606 725 102, +420 606 725 103, +420 494 663 154
Horská služba Říčky v Orlických horách
tel.: +420 606 725 100, +420606 725 104, +420 494 595 735
Horská služba Čenkovice
tel.: +420 606 725 101, +420 465 391 227
Horská služba Horní Morava
tel.: +420 465 634 139
Horská služba Staré Město pod Sněžníkem
tel.: +420 583 239 237
GOPR Zieleniec
tel.: +48 748 668 121, +48 601 100 300
GOPR PL (24 hod.):
tel.: +48 601 100 300
Orlicko - Kłodzko ... Vše a ještě více!
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci
Programu INTERREG III A Čechy - Polsko.
